Nějaké ty verše, které jsem hodně psal na začátku mé cesty mini umělce. Ale to už je fakt hodně dávno :-))

Dnes v noci

Dnes v noci
teplý déšť
ve vočích nosíš

Dnes v noci
se možná zlomíš
a skočíš

Dnes v noci
jak papíroví cvoci
necháme se uhořet
Možná jen tak pro sebe
Možná pro tenhle svět

Dnes v noci
nám můžeš závidět
Pod kupou hvězd
překvapíme svět

Zabij bližního svého

Chceš si do mě sáhnout
Nemám na to pocit
Jak to
žes byla včera zase v moji noci
já už nejsem jinej
jako všichni cvoci
Zůstanu tu zbitej tebou bez pomoci
když se takhle na mě vočíš

Naučme se spolu lítat
já tebe a ty mě
bude to nevinné
bez křídel s plnou chutí

Jak to
že jsi vždycky napřed a já ti nestíhám
v klídku si skočíš
Jsem na to zase sám

xxx

Někdy mám ten pocit
že jsem těch pár let
jen tak prozvracel zahnisaným hrdlem
stoprocentně ujetý
katatonicky přišpendlený v poloze idiota
Nevím proč na mě ukazují
Jenom mi došel film – volové!
To se stává

xxx

Okolo blízko sebe
chodíme za sebou
Chci tebe pro sebe
celou najednou

Usnulas v ( závorce )
schovaná
v růžové ponorce
vydržme do rána

xxx

Hořící obručí skáčou psi
jen je napodobím
abych se zařadil
Děravé nebe je plné snů
a poslední díl
který si mohu ještě zapamatovat je
BŮH SE K NÁM TOČÍ ZÁDY

Zabiju ho s láskou
Řezání žil nebolí
Je to jen strašák pro lidi
Mnohem horší je
inkontinence citů

xxx

Zas jednou lezu z kostela
Zas jednou vidím anděla
Zkurvená svině
Nikdy mi nedá

xxx

Popelem z ohořelých křídel
sypu si pleš
Chtěl jsem si jen sáhnout

Za prsty slovo nevěra
Jedeš!
Héérečko!

xxx

Na dvacet minut
si tě vystřelím z hlavy
To proto
Že snídám

xxx

Těmi nepochopitelnými slovy
si mi vymlátila srdce z těla
Hlava mi bělá
Rána jak z děla
V polovině září
další život v prdeli

xxx

Zhasla ti polovina svatozáře
to ta prasklá zářivka
Tak vidím jenom polovinu tváře
A mlátím tě zaživa
co to dá

xxx

Pálím si tělo o tvá křídla
Jen tak si hoříš
Nedosáhnu na tvé rty

Skrz uhlíky peří
vykousávám do tvých zad
vzpomínku cos ve mně zanechala

xxx

Vyfintěné ráno
střelené do hlavy
bílé jako smrt
plné nestravitelné mlhy

Vříská mi do okna
Nemůžu mu nakopat prdel
když ještě tak podivuhodně spíš

xxx

Ze dlaně tiše
na tvém břiše
vypotím chtění

Co se změní?
Když mě jen tak políbíš
mezi jedním mávnutím řas

Zlomíš tuhle namyšlenou chvíli
abych nezapomněl
žes byla tak blízko

Ve stínu křídel

Stopy
Snové
Do spánku vyšlapané
Peří
Bílé
Ze tvých zad
Na sníh si hraje

Nohy
Bosé
Tvoje

Stopy
Vbořené do mého podvědomí
To ty
To ty chodíš si v mých snech
Pod víčky pohyby očí
Sny se v nich točí
Máváš si nad nimi křídly
Máváš si nebem

Alkoholické dilema samotáře

Na mokré zemi ležím
zbičovaný láskou
melancholií
a příjemně zvučnými slovy
zaskočený sněním

Probouzení bývá někdy až k pláči
To Apríl
ukřižovaný na zataženém nebi
úzkostí smáčí
mou duši otevřenou dokořán

Haló… slečno
já Vás v tom snu tolik cítil
voněla jste ozónem
a tak trochu slivovicí
mohu-li to říci

Barva tvého nošení

Je to všechno o barvách co jsou pastelové
Myšlenky mé snové
zamotaly se do tvých
kraplakových vlasů

Hledím do šera
uhnaného dne
Krčí se v něm slova
téměř obnošená
co ztratila barevnost
A ty
opět celá bílá
s křídly archanděla

Z oblohy skápla
ultramarínová modř
na štětec mého vjemu
A já jí bez ostychu
rozetřel po tvých zádech
abych do tebe mohl skočit
a letět

O mně

Stojím kousek vedle nebe
nevěřící
Je to pořád o něm

Procedím unavenou plící
reprízu o ničem
Snad hledám sen
zapomenutý v chuchvalcích času
ale možná jen
mám implantovaný mozek někoho

Proto se neznám

Maniakální stav

Trhám si tvář a házím Vám ji
Jen žerte vy malomocní
nabažte se mě do sytosti

Jsem králem
ne s jednou
leč s tisícem korun
zdobících mou hlavu

Jsem pánem
nad svým tělem
a nad Vaší malostí
Jen žerte maso od kostí
To jíte mne

Jsem obětním beránkem
téhle chvíle
Pro boha
Pro sebe

Něco málo o podzimu

Hele  Září!
Chňapeš si takhle kolem mne
Žlutorudě žhavé listí
prskáš mi na kůžiUž tak ztrhané slunce mrzačíš
upadlo na čumák
do rohu nebe
V polosedě
s pobledlou tváří
chladnoucí ruce vztažené k prosbě

Jen nedávná minulost léta
a natupírovaná myšlenka na něj
dává mu přece jen sílu čekat
něžně se opírajíc
o záda mraků

Filharmonie barev
skácela se z pódia
do hlediště stromů

A diváci

Vyplašení
zčervenali studem
a se zbytečnou hrstkou argumentů
zežloutli

Stav Tělo  a  Láska

Hej Bože
Strkám si klíčem
do díry mezi mraky
Chci odemknout nebe
Chceš taky
nahlédnout do měPod kopyty koní
ležím si směle
jen tak bez postele
v chuchvalcích suché trávy
učím se nevnímat bolest

Na jednom z koní
Ona
v hřívě zapletená
skrčená mezi jeho křídly

Prach záclona vidění
přesýpá se z jedné plíce do druhé
zrna času mě dusí
Vždyť přece
ona je kost z mých kostí
a tělo z mého těla

A klíč zlomený o drzý mrak
zase mi zapřel pravdu

Myšlenky

Gravidní myšlenky
protáhl jsem jehlou
Jen tak bez soucitu
zašívám si hlavu

Skoprnělý
obnažený pohled
Potřebný zásah
proto bezbolestný

Na oteklé kůži
abstraktní vzory
mého vědomí

Nikdo se nedoví
o hrozícím potratu
mých myšlenek
Snad jen navenek
budu trochu jiný
Snad jen ty pochopíš
že už jsem to měl na jazyku

Způsob lásky poprvé

Zavěšen
na jednom ze svých pocitů
visím v prostoru
Kolem letí hejno otisků tvých prstů
Sahám po nich
až jeden
dotkl se mé dychtivé dlaně

Pohlédl jsem na ní
Byl rozmazaný

Z nerozumu
vykousl jsem tu čmouhu
A pak
že mi nezpůsobuješ bolest!

Způsob lásky podruhé
Tvým vlasem omotán
bezmocně ležím ve tvém horkém klíně
zdánlivě
líně
Však čelo orosené netrpělivostí

Pak zbrkle vyprošťuji jednu paži
Rychlý pohyb k tobě
a je vykloubená

A ty nic
jenom si na mě máváš řasami
Tos asi neporozuměla
že se mrzačím kvůli tobě!

Tři

Na kousku bezvětří
zalehnem jen mi tři
Nad stádem kopretin
stanem se obětí
Pro tenhle požitek
Pro dnešek
Pro zítřek

3

S konečnou platností
v (závorce) jen my tři
Nikdo to netuší
že šeptání do uší
leckdy vše vyřeší

Blízko a ještě blíž
s tělem se seznámíš
moje a její

Ruce hledají
chvíli čekají
až se spojí

v trojí

Smrt objektů

Zřítil se na mne kus mraku
s bílou pěnou u huby
Hledím na něj
A on
jakoby nic
umřel

Asi dvacet metrů od ráje
jabloň
poskvrněná osudem růstu
na špatném místě
si podřezala žíly
na protest

Zkušenost

Hárám si hárám
z nateklého nosu
kdosi
kdesi
zasadil ránu bez milosti
Je to k zlosti
takhle bezdůvodně krvácet

Mořské houpy houp

Ve člunu na moři
houpe se na vlnách
když slunce dohoří

Na vlnách červených
houpe se sem a tam
od slunce zbarvených

Člun dřevěný zmáčený
pomalé houpy houp
mořem osolený

Stáří

Na tváři mé
proužek kůže
propadá se do vrásky

Není to tentokrát o tobě
zaspala si mé přemýšlení
ve svém snění

Odcházím
vrávoravým krokem starce
zasednout k oltáři svého života
abych se obětoval
pro sebe

Nikdo tu není aby mě zastavil
a poopravil mou představu o sobě
Nikdo mi neumí zalhat
že to takhle vlastně není
že to tak jen vypadá

Mezi řasy mi propadly jiskry
nespadly do oka
zhasly
dřív než se vlastně stačily rozhořet
Je svět
Je kousek mého nebe
Jsem já vyplašený ze stáří

Schizofrenik

Slza na tváři
vpíjí se do kůže
přibitá k oltáři
kdo ti teď pomůže

Nepochopení
zpytavé výrazy
Což nevidíš, že to není sen
Oči změklé soucitem
nad sebou


zbičovaný osudem
vystřižený z plátna omylu
netvor s prázdným srdcem

budu tvým porotcem
Soudit budu
má-li smysl tvé počínání
být

I přes tvůj pohled
tasím dýku změn
Nevědom
Nepoučen
Jen z popudu a bez váhání
Ďábel do těla mi sílu vhání
Do mého vykrváceného srdce zvu tě
jsem tvým Bohem
Zabiju tě!

Ty

Na papírových křídlech
vznášíš se nad mým poblouzněným srdcem
Blouzní o tobě

Jsi lehká
jako opar klidných myšlenek
Jsi krásná
zevnitř
i na venek
Jsi to ty

Poprvé

Na bílém pozadí
vyrostla z kapradí
malá a neznalá
nevím co udělá

Za sebou potichu za mnou
plazí se mé stopy
vyrostem ve dvou
já trochu víc
a ty trochu…….NIC

PES versus LID

Hořící obručí
skočíme jako psi
A na druhé straně
unaveně
klekneme

a štěkneme

xxx

Nehty ti drásám záda
vím že to neřekneš
ač máš to tak ráda
Zuby se boří do rtů
Sliním
jak z voňavého dortu
vlhnu v útrobách tvých úst

Nekonečný púst
čekání
do těla vhání
hektolitry chtění
Dva doteky změní
pohledy
ještě před chvílí
tak cudné až běda
Tvá kůže bledá
a hořící tváře
dvě rudé svatozáře
Ač romantická
tlačíš mou hlavu
k ohybu bříška
Nechávám se pobízet
pak více chutná

Iřt

Já o vás
a vy o mně
jsme v sobě
blíž než kdykoli
Vždyť láska nebolí
V téhle době
vás mohu mít
obě

Čekat a trpět

Noční sen
z těla vyvržen
chrlení krve
drze
připomíná mou přítomnost

Čekám v tomhle stavu
na obavu
že mi to zítra
bude jedno